ARCHYZ jízda za horními hřebty...

Ahoj všem!
Je na čase přestat zanedbávat psací blog, takže dneska bude porce informace a fotek z mé menší dovolené v Archyzu, který se nachází na jihu Ruska, uprostřed Kavkazských hor.
● První zajímavost, že u nás všude v Rusku je voda se stejným názvem (jsem si vždy představovala ty hory, když jsem ji pila), nakonec jsme tam našli i továrnu, kde se voda vyrábí a posílá na prodej.

Začneme cestou, ta potrvala celých 7 hodin autem. Byla to docela zábava sledovat jak se Rusko mění, jak pojíždíme různé regióny. Vlastně jich bylo jenom tři, ale stejně v každém se kultura a lidé mění.

Samotný Archyz se nachází v Karačajevo-Čerkessku. 


Pak už jen jsme se ubytovali do dřevěných domečků, podrobněji jsem dělala ukázku na mém Youtube. 
⚬ Ale tak v rychlosti řeknu, že cena za noc byla cca. 1300Kč. 

Pak už vidíte sérii fotek mě ve sněhu, ano vydali jsme se na procházku, ketrá ještě byla spojená s menší lyžovačkou z dětské sjezdovky, jelikož jsem nestála na lyžíš už asi 5 let, tak přece jsem to musela nějak rozjet. 















Hory jsou tady mega velký, je to můj první zážitek na takových výškách. Pohybovalo se to od 1000m-3500m. Od Elbrusu (nejvyšší hory Ruska 5642m) jsme sice byli 5 hodin jízdy, ale ta nádhera se dala cítit už i z dálky. 














 Jeden z dnů jsme se vydali na prohlídku do místní hvězdárny, která se nacházela v přírodní ochranné zóně, ale žádné dočastné podtvrzení jsme neměli, ale pustili nás tam bez problémů. Jinak pro ty co se o to zajímají víc (observatoř je vybavena optickým teleskopem BTA-6 a radioteleskopem RATAN-600). 
Měli jsme tam vlastně exkurzi, která byla zajímavá. 


 ✧ Tak asi rozumíte těm vzdálenostem, přece to je Rusko. 

Dále následovala prohlídka chrámu, který je starý asi tak 10 století. Moc mě to překvapilo, styl vůbec není tradiční pro tuto oblast. Připomíná mi to balkánskou architekturu. 







Koně jsou tu velkou součástí života, takže vyjížďky jsou moc populární. Vůbec s vámi nikdo nejede, jen řeknete kolik koní a na kolik potřebujete a dále hurá následuje samotná cesta. Je to rychleji, než jít pěšky, proto se dá zvládnout podívat na víc zajímavostí. Občas nám koníky klouzali na zamrzlém sněhu, nějaké záběry jsem dokonce i natočila na Youtube.



                          Smtmívání je vždy krásné, obzvlášť, když jsou kolem hory a divoké řeky.








Poslední den nám padal sníh jako z pohádky, takže fotit místnost bylo ještě zajimavěji. 





























Tak jo, doufám, že jste dočetli až sem a záběry se líbily.
Menší zhrnutí :
 Místní delikatesy jsem sice nefotila, ale najdete je na Youtube natočené.
 Lidé zde nemají znalost angličtiny, jelikož ani ruštinu dobře neovládají, není totiž jejich rodným jazykem, mají svůj vlastní jazyk. 
 Nejlepší čas se sem vydat je léto, jelikož se dají dělat pěší túry, rostou tady lesní plody, houby, takže milovníky přírody to určitě potěší. Ale je i víc svobody, jelikož v zimě se dá držet jen jedné cesty, dále totiž bude okolo metru sněhu, takže v létě je více svobody, kam se vydat, bych řekla. 
  Co se týká cen, tak extrémně se neliší od jiného Ruska, ale řeknu, že jídlo tu stojí levněji. 

Tak jo, zatím ukončím moje vyprávění. Určitě se ptejte, pokud máte otázky anebo někdo se inspiroval na cestu? Jistě, že to bude zážitek a něco jiného. 

Mějte se krásně a povězte, zda tento formát předíání informace vám vyhovuje?




Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky